Název

TOP Krchov Malostranský 02 2012

Popis

HAI Kamarádky a Kamarádi, Kdo za To může? Vy, ...no ani Já nakonec neodal a Vyrazil...přes ulicu. V sandálech, ani Bačkůrek nemaje a jen s jednou rukavičkou erární. No byl málem,,Erben,,.
Včera byl vskutku Samec Mrazivec a vzal jsem hřbiˇák, proti ručičkám, je To jen pouhých cca necelej kilometr, koldokola, ale...Pak byl vlažnej Tush, na Nožky i ručky.
Chodívali/y jsme přes něj do Alma Máter do Duškárny, kolem Duškovejch, i kolem Děťátka nehlídaného - vypadnuvšího z vokna. Bylo jako žívý, pod pískovcovou peřinkou...Před léty , 1958 - 67...V Té době, Mladosti a Radosti, tak dobitý ještě nebyl a pořádně ho oplotili až před Sametem, do Tý doby to byl průchoďák. A Taky tak dopad, jo najednou peníze ,,s křižkom po funuse,,byly?!
Tož pojďte na chvilu vymrznout se Mnou, když som sa i já vykopal z jeskyně, Díky za Zastavení zamyšlení nad 17.- 18/19. stoletím, koncem již sa stavěla Plzeňská a byl již dávno konec s pohřbíváním...Máca od Zvonu:
Postůj a Pomni člověče - Jací jsme byli My , jste i Vy,...A Jací jsme My ...Budete i Vy. Zakleti v Břečťanu...
Zde na Malostranský hřbitov chodil pro své hřbitovní kvítí Jan Neruda. Hřbitov byl založen jako Olšanské hřbitovy v době moru, roku 1680, na bývalé vinici koupené malostranským vlašským špitálem. Za moru v letech 1713-14, tady byla postavena i morová kaple Nejsvětější Trojice. Když v roce 1786 císař Josef II. z hygienických důvodů zakázal pohřbívání uprostřed města, začali košířský hřbitov, ležící daleko za hradbami, používat Malostranští a lidé z Hradčan. Hřbitov je cennou galerií funerální plastiky 18. a 19. století. Jeho středu dominuje monumentální pomník biskupa pasovského knížete Leopolda Thun-Hohensteina. Model pomníku vytvořil sochař Václav Prachner. Postavu klečícího knížete pak ulil z železné litiny Dominik Zafouk. Odpočinek zde našlo mnoho osobností kteří se zasloužili o naše národní obrození jako manželé Duškovi, K.J.Erben ( v roce 1907 přenesen na Olšany ), Antonín Mánes, hudební skladatel Václav Tomášek, stavitel Palliardi, František Ringhoffer, Karel Boleslav Štorch a další. V půdě Malostranského hřbitova, který jde dnes už více neudržovaným městským parkem než hřbitovem, leží i oba rodiče Jana Nerudy. Hřbitov se stal inspirací mnoha básníků například Františka Kožíka kterého upoutal kamenný náhrobek malého děcka, které je vytesáno v životní velikosti a leží na kameni v dlouhém rubášku se sepjatýma rukama. Napsal o něm pohádkový příběh o malostranském děvčátku, zbloudilém andělíčku, který přijal poslání všechny milovat a všem pomáhat. Kožíkova Svatá holčička byla psána v roce 1943 pro malé čtenáře, kteří prožívali svá dětská léta v nacistické okupaci, aby jim zkrášlila život vyprávěním o tom, že dobro vždycky vítězí nad zlem. Děti si z neznámé holčičky udělaly svou malou svatou. Přinášely ji květiny i psaníčka s prosbami. Vyprávělo se, že v jedné rodině na Újezdě vyrůstalo neobyčejně hodné děvčátko, nadané schopností rozumět řeči zvířátek a květin. Jednoho dne si dítě hrálo na okně s panenkou a upustilo ji. Instinktivně po ní vztáhlo ručky, ztratilo rovnováhu a vypadlo z okna. Podle jiné varianty děvčátko vidělo z okna tatínka vracejícího se z práce. Chtělo mu běžet na proti a vypadlo přitom z okna. Ale jiná pověst také vypráví o tom, že děvčátko bylo dcerkou malíře Kristiána Rubena a zemřelo v nejranějším věku. Na náhrobku od sochaře Josefa Maxe lze s obtížemi přečíst jen jméno Anny Degenové a letopočet 1851. Podle matriky se devčátko narodilo v roce 1848, takže zemřelo asi ve 3 letech. Též tomu vévodí: Náhrobek Leopolda hraběte Thun-Hohensteina od Václava Prachnera
http://cs.wikipedia.org/wiki/Malostransk%C3%BD_h%C5%99bitov
http://www.malostranskyhrbitov.cz/

Kategorie a štítky

Nastavení